Soustředění se na smysly a hru s nimi považuji za jeden z nejúčinnějších nástrojů, jak se napojit sama na sebe, zpřítomnit se a radovat. Přitom je to zároveň také velmi jednoduchý nástrojů. Sepsala jsem pro vás 5 benefitů hry se smysly a jednoduchý návod, jak s hrou začít.
1. Kouzlo jednoduchosti
Používat své smysly už v podstatě umíte. Prakticky je používáte neustále. Hra se smysly se odlišuje pouze tím, že se na smyslové vnímání vědomě soustředíte. Z běžného fungování ve světě se stane jeho přítomné vnímání. Jednoduše použijete smysly, tak jak to běžně děláte, a s trochou aktivní pozornosti proměníte naprosto obyčejný moment v kouzelný okamžik.
2. ukotvení v těle
Svou soustředěnou pozorností se skrze smysly ukotvíte ve svém těle. Nezpřítomníte si tedy pouze svět okolo sebe, ale také sama sebe. Například při vědomém pití kávy nejdříve soustředím pozornost na samotnou kávu. Oceňuji její chuť, jaký je tento konkrétní šálek kávy (Je jemný a barvitý? Jaké jednotlivé chutě a tóny cítím?). Poté se zastavuji sama v sobě. Přes úvahy nad vlastnostmi kávy se zpomaluji a ukotvuji se ve vlastním těle. Jsem to já, tady a teď, s tímto jedinečným šálkem kávy. Na závěr pociťuji vlnu vděčnosti, že mé tělo vnímá bohatost dané chuti a dokáže si ji náležitě vychutnat.
3. zpřítomnění se aneb hra s časem
Stejně jako u jiných způsobů ukotvování se ve vlastním těle (např. pomocí vnímání svého dechu či zvědomování si jednotlivých částí těl) dochází při vědomém hraní si se smyly k pomalejšímu vnímání času. Jak asi dobře víte, čas je relativní a svou myslí ho můžeme vědomě zpomalovat. Skrze hraní si smysly mohu protáhnout okamžik odpočinku a načerpat více síly. Můžu však také získat více času a energie v momentu, kdy někam pospíchám. Zkuste příště, až budete pospíchat na nějakou schůzku, nechat nohy rychle kmitat a skrze smysly se zpomalit v hlavě. Koukejte se okolo sebe třeba na krásné fasády domů a zaposlouchejte se do zvuků. Slyšíte zpěv ptáků, šumění větru nebo zvuky města?
4. paměť sídlí v těle
Specifická hra s časem souvisí s naší pamětí. Ve známém příkladu z díla Hledání ztraceného času čtenářům autor Marcel Proust ukazuje mimovolnou paměť, která sídlí v těle. Hrdina příběhu se skrze chuť madlenek namočených v čaji neplánovaně vrací do vzpomínek na své dětství a velmi živě se skrze známou chuť rozpomíná na dané momenty a pocity. Já sama ráda vyhledávám chutě svého dětství. Často si v momentech únavy nebo po intenzivní terapii vařím zelnačku, která patří mezi nejoblíbenější jídla mého dětství. Samotný proces vaření pro mě bývá radostí a nechávám se objímat známou chutí i vůní. Skrze smysly samozřejmě nemusíte vyvolávat pouze vzpomínky z dětství ale jakékoliv radostné okamžiky, které jste zažili.
5. zbystření smyslů
Nezanedbatelným benefitem smyslové hry je rozšiřování svých smyslových dovedností. Když svým smyslům věnujete pozornost, učíte se stále novým způsobům jejich využití a zvyšujete pravděpodobnost, že vás dokážou mimovolně překvapovat (například výletem do vašich vzpomínek). Zbystřování smyslů je pro mě obrovskou radostí. Postupně rozpoznávám nové nuance chutí, vůní či barev. Například si tak postupně zvědomuji, jak na mě působí různé barevné palety, a cíleně je začleňuji do mého života. Přestože se jedná o proces učení a určitého zdokonalování mých dovedností, stále je to pro mě především zábavná hra a radostná činnost.
Jak na to?
Nalákala jsem vás na hraní si se smysly? Jak se do ní pustit, už asi víte. Stačí si první řadě zvědomit, co vidíte, slyšíte, cítíte čichem, dotykem a chutí. Snažte se zavnímat co možná nejvíce aspektů daného smyslové prožitku. Uvědomte si posléze také sama sebe. V neposlední řadě pošlete svému tělu a své mysli (za zpomalení toku myšlenek a soustředěné vnímání) vděk, že vám umožňují prožívat svůj život a svět okolo sebe.
Vytvořila jsem také inspirační karty, které slouží jako nástroj pro každodenní hru se smysly. Hra se smysly je dostupná všem!
Tak šup do hraní!
